ਤਾਬੂਤ
taaboota/tābūta

Definition

ਅ਼. [تابوُت] ਸੰਗ੍ਯਾ- ਉਹ ਸੁੰਦੂਕ਼, ਜਿਸ ਵਿੱਚ ਲੋਥ ਬੰਦ ਕੀਤੀ ਜਾਵੇ. "ਤਾਬੂਤ ਅੰਦਰ ਦਖਲ ਕਰ ਭਟ ਪਠੈਦੀਨੇ ਸ਼ਾਹ ਪੈ." (ਸਲੋਹ)
Source: Mahankosh

Shahmukhi : تابوت

Parts Of Speech : noun, masculine

Meaning in English

coffin
Source: Punjabi Dictionary