ਪੁਖ਼ਤਾ
pukhataa/pukhatā

Definition

ਫ਼ਾ. [پُختہ] ਵਿ- ਪੱਕਾ। ੨. ਨਿਪੁਣ. ਗੁਣਾਂ ਵਿੱਚ ਪੂਰਨ। ੩. ਤਜਰਬੇਕਾਰ. ਪੁਖ਼ਤਾਕਾਰ.
Source: Mahankosh