ਬੇਅਦਬ
bayathaba/bēadhaba

Definition

ਫ਼ਾ. [بےادب] ਵਿ- ਜੋ ਕਿਸੇ ਦਾ ਆਦਰ ਮਾਨ ਨਾ ਕਰੇ. ਗੁਸ੍ਤਾਖ. "ਬੇਅਦਬ ਖ਼ਾਲੀਸ੍ਤ ਅਜ਼ ਇਲਤ਼ਾਫੇ ਰੱਬ." (ਜ਼ਿੰਦਗੀ)
Source: Mahankosh

Shahmukhi : بے ادب

Parts Of Speech : adjective

Meaning in English

mannerless, rude, impolite, disrespectful
Source: Punjabi Dictionary