تعریف
ਸੰ. ਅਲਪ. ਵਿ- ਥੋੜਾ. ਕਮ. ਤੁੱਛ. "ਅਲਪ ਸੁਖ ਅਵਿਤ ਚੰਚਲ." (ਸਹਸ ਮਃ ੫) ੨. ਅਲਿਪਤ. ਅਲੇਪ. ਨਿਰਲੇਪ. "ਅਲਪ ਮਾਇਆ ਜਲ ਕਮਲ ਰਹਤਹ." (ਸਹਸ ਮਃ ੫) "ਰਹਿਤ ਬਿਕਾਰ ਅਲਪ ਮਾਇਆ ਤੇ" (ਸਾਰ ਮਃ ੫) ੩. ਕਾਵ੍ਯ ਦਾ ਇੱਕ ਅਰਥਾਲੰਕਾਰ, ਜਿਸ ਦਾ ਲੱਛਣ ਹੈ ਕਿ ਆਧੇਯ ਨਾਲੋਂ ਆਧਾਰ ਕਮ ਅਥਵਾ ਸੂਖਮ ਵਰਣਨ ਕਰਨਾ.#"ਅਲਪ" ਦਾ ਉਦਾਹਰਣ-#"ਨੌਮੇ ਸਤਿਗੁਰੁ ਦੇ ਪ੍ਰਗਟਣ ਦੀ,#ਸਿੱਖਾਂ ਜਦ ਸੁਧ ਪਾਈ।#ਭਯੋ ਰੁਮਾਂਚ ਟੁੱਟੀਆਂ ਤਣੀਆਂ,#ਨੈਨਾਂ ਛਹਿਬਰ ਲਾਈ."#ਆਨੰਦ ਆਧੇਯ ਨਾਲੋਂ ਸਿੱਖਾਂ ਦਾ ਤਨ ਆਧਾਰ ਛੋਟਾ ਹੈ, ਕਿਉਂਕਿ ਉਸ ਵਿੱਚ ਸਮਾ ਨਹੀਂ ਸਕਿਆ.#"ਕੰਕਨ ਕਰੀ ਹੈ ਛਾਪ ਸੋਊ ਹੈ ਢਰ ਢਲਾਤ." (ਹਨੂ) ਛਾਪ ਆਧੇਯ ਨਾਲੋਂ ਸੀਤਾ ਦੀ ਭੁਜਾ ਆਧਾਰ ਨੂੰ ਸੂਖਮ ਵਰਣਨ ਕੀਤਾ.
ماخذ: انسائیکلوپیڈیا
شاہ مکھی : الپ
انگریزی میں معنی
small (quantity or degree), a little, brief, scanty, meagre
ماخذ: پنجابی لغت
ALP
انگریزی میں معنی2
a. (S.), ) Little, small, of little value, insignificant, few, short, feeble:—alp-bal or saktí a. Of little strength, weak:—alp-buddhí s. f., a. Weak-minded, unwise, ignorant, silly:—alp hâr, s. m. Moderation in eating, abstinence:—alp-hárí, a. Taking little food, moderate in eating, abstemious, abstinent;—s. m. Moderate eater.
THE PANJABI DICTIONARY- بھائی مایہ سنگھ