ਦੋਖੀ
thokhee/dhokhī

ਪਰਿਭਾਸ਼ਾ

ਸੰ. दोषिन. ਵਿ- ਦੋਸ ਵਾਲਾ. ਕਲੰਕੀ. ਐ਼ਬੀ. "ਦੋਖੀ ਆਪਣਾ ਕੀਤਾ ਪਾਇਆ." (ਭੈਰ ਮਃ ੫) ੨. ਸੰ. द्बेषिन- ਦ੍ਵੇਸੀ. ਵਿਰੋਧੀ. "ਸੰਤ ਕਾ ਦੋਖੀ ਮਹਾ ਹਤਿਆਰਾ." (ਸੁਖਮਨੀ)
ਸਰੋਤ: ਮਹਾਨਕੋਸ਼

ਸ਼ਾਹਮੁਖੀ : دوکھی

ਸ਼ਬਦ ਸ਼੍ਰੇਣੀ : adjective

ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ ਵਿੱਚ ਅਰਥ

same as ਦੋਸ਼ੀ ; inimical, malevolent, ill-disposed, jealous; noun, masculine enemy, foe
ਸਰੋਤ: ਪੰਜਾਬੀ ਸ਼ਬਦਕੋਸ਼

DOKHÍ

ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ ਵਿੱਚ ਅਰਥ2

s. m, ne who is to blame, a sinner, one who has a blemish, an injurious person;—a. Inimical, ill-disposed, malevolent, malignant.
ਸਰੋਤ: THE PANJABI DICTIONARY- ਭਾਈ ਮਾਇਆ ਸਿੰਘ